Bulharsko - informace
|
Informace o zemi Bulharsko
Bulharsko se rozklada ve vychodni casti Balkanskeho poloostrova pri pobrezi Cerneho more. Celkova delka hranic je 2 343 km. Na severu tvori Dunaj prirozenou hranici s Rumunskem v delce 477 km, na vychode je 424 km dlouhe morske pobrezi, na jihu zeme hranici s Tureckem a Reckem, na zapade s Makedonii a Jugoslavii.
Povrch statu je vetsinou hornaty, dve tretiny uzemi lezi ve vysce nad 200 m n. m., nepatrna cast dosahuje vysky 1 000 m, nizin pod 200 m n. m. je mene nez tretina rozlohy statu. Stredem zeme od zapadu k vychodu prochazi pohori Stara planina, ktere je pokracovanim Karpatskeho oblouku. Deli Bulharsko na severni a jizni cast a je vyznamnou podnebnou hranici. Nejvyssi je stredni cast s horou Botev ( 2 276 m ), na vychode konci Stara planina az u pobrezi. Jizne od hlavniho mesta se tyci Rila, nejvyssi pohori Bulharska ( s nejvyssi horou Musalou - 2 925 m ) i celeho Balkanu. Prusmykem Predel je Rila oddelena od podobneho pohori Pirin s nejvyssi horou Vichrem ( 2 915 m ). Dale na vychod pokracuje pohori Rodopy, smerujici od zapadu k vychodu. Vsechna tato tri horska pasma se nazyvaji Rilsko-rodopsky krystalicky masiv a mela spolecny geologicky vyvoj. Stara planina se na severu snizuje k Dunaji, kde se rozklada rozlehla a velmi urodna Podunajska rovina. Pobrezi Cerneho more je pomerne malo clenite, jediny hluboky zaliv je Burgasky. Pobrezi je jen misty prikre a nepristupne, vetsinou jsou zde piscite plaze, na kterych jsou vybudovana lazenska a rekreacni mista.
Bulharsko ma hustou ricni sit. Nejvetsi rekou je Dunaj, ktery v delce 477 km tvori prirozenou hranici s Rumunskem. Je to jedina splavna reka statu, ktera se v Podunajske rovine rozleva do velke sire a vytvari cetna ramena. Nejvetsim jeho pritokem je Iskar. Do Cerneho more se dale vlevaji reky Kamcija a jizneji Ropotamo, zname exotickym porostem podel brehu. Narodni rekou je Marica, tekouci 322 km po uzemi statu, dale tvorici hranici mezi Reckem a Tureckem a vlevajici se do Egejskeho more.
Podnebi je ovlivneno polohou Bulharska v teplem, mirnem, pomerne suchem pasmu jihovychodni Evropy. Prolinaji se zde slabnouci vlivy Atlantskeho oceanu a vlivy more Stredozemniho. Stara planina zabranuje pronikani priznivych vlivu Stredozemniho more do severni casti zeme, takze Podunajska rovina, ktera je v zime otevrena studenym vzdusnym proudum z vychodoevropskych rovin, ma nejkontinentalnejsi podnebi z celeho Balkanskeho poloostrova. Vliv Cerneho more se omezuje pouze na uzky pobrezni pas. Vetry vanouci od severu a severozapadu prinaseji vlahu, severovychodni vetry jsou suche, v zime studene a se snehem. Pres jizni polohu Bulharska se zde vyskytuji v zime i mrazy. Nejvice srazek je na zapadnich svazich pohori, pobrezi je suche.
Bulharsko je polozeno v prirodni oblasti kveteny stredoevropske, stredomorske a vychodoevropske. Lesy zaujimaji 29 % z celkove plochy statu. Jsou prevazne dubove, v nejvyssich horskych polohach pak jehlicnate. V nizinach je puda vyuzivana ( vzhledem k teplemu podnebi ) k pestovani teplomilnych rostlin ( tabaku, ryze, bavlniku ). Z zivocichu zije misty volne vlk a medved. Je zde hodne ptactva.
Nerostne bohatstvi neni prilis znacne, mnoho z potrebnych surovin se musi dovazet. Vyskytuje se zde nekvalitni hnede uhli, kamenne uhli a mala loziska ropy a zemniho plynu. Bohatsi jsou naleziste ovola, zinku a medi. Pro stavebni prumysl se vyuzivaji loziska jakostniho vapence, jilu a keramicke hliny. Na pobrezi se ziskava morska sul.
Vlivem petisetlete turecke poroby bulharske hospodarstvi proti jinym evropskym statum zaostalo. Teprve po 2. svetove valce, po odstraneni monarchie, kdy byla provedena reforma, znarodneni prumyslu, dolu a bank a zavedeno tolik diskutovane planovane hospodarstvi, se Bulharsko zmenilo v prumyslove zemedelsky stat. Za pomoci Ruska a jinych tehdy socialistickych statu byly vybudovany zavody hutni, strojirenske a chemicke, vyroba stavebnich hmot, nastal rozvoj textilniho a potravinarskeho prumyslu a bylo postaveno nekolik hydroelektraren.
U lozisek hnedeho uhli a lignitu v Pernicke a Maricke panvi je take vybudovana nejvetsi tepelna elektrarna Marica-vychod. Bulharsko ma velke moznosti k budovani vodnich elektraren hlavne na hornich tocich rek Marica, Struma, Arda, Iskar a na Dunaji. Ropa se tezi v cernomorskem pobrezi u Varny a zemni plyn ve Vraci. Rafinerie jsou v Burgasu, Ruse, Plevenu. Metalurgicke zavody jsou v Kremikovcich u Sofie ( zpracovani zeleza a oceli ), v Plodivu a Kardzali ( medene rudy ). Velky chemicky zavod je u Stare Zagory. Strojirensky prumysl ( Sofie, Ruse, Varna, Burgas, Plovdiv, Stara Zagora ) je zameren hlavne na zemedelske stroje, zarizeni pro potravinarsky prumysl, doly textilni prumysl atd. Ve Varne jsou lodenice pro stavbu namornich lodi, v Ruse pro lodi ricni. Vyroba oleju z ruzovych listku je v Levskigradu. Nejvetsi cementarna je v Dimitrovgradu. Starou tradici ma prumysl potravinarsky, rozptyleny po celem state. Konzervarny na zpracovani ovoce, zeleniny, masa a ryb jsou napriklad v Sofii, Plovdivu, Burgasu, Plevenu, Ruse a jinde. Rovnez cukrovary jsou rozsety po cele zemi. Stejne tak vyroba cigaret ( Plovdiv ) a textilni prumysl, ktery zpracovava vlnu, bavlnu, konopi a len. Nejmodernejsi textilni kombinaty jsou v Slivenu, Gabrovu a Sofii. V Gabrovu se take zpracovava kozesiny.
Zemedelstvi vyuziva 41 % pudy statu. Vetsina pudy byla po osvobozeni sjednocena do velkych druzstev, ktera umoznila zvysit zemedelskou produkci. Velka pozornost je venovana umelemu zavlazovani. Prevlada rostlinna vyroba nad zivocisnou. Pestuji se obilniny ( Psenice, jecmen, kukurice, v posledni dobe i ryze ), lusteniny ( fazole ) a technicke plodiny: tabak ( nejvice v Evrope ), bavlnik ( semena na vyvoz ), slunecnice, cukrovka a mak. Vyznamne je plantazni pestovani ruzi k vyrobe rozoveho oleje ( v podbalkanskych kotlinach - okoli Kazanlaku ). Bulharsko ma velmi vyhodne podminky pro pestovani ovoce a zeleniny, hlavne rajcat, jejichz produkce se neustale zvysuje ( buduji se rozsahle skleniky ), papriky, vinne revy ( ve vinarstvi patri Bulharsko mezi predni staty na svete ), broskvi, kdouli, merunek, svestek, orechu, melounu. Rozsirene je pestovani cibule, cesneku i ostatnich druhu zeleniny. Z zivocisne vyroby je vyznamny chov buvolu, ovci, vepru, skotu, drubeze, koni a mul. V chovu bource morusoveho je Bulharsko na prednim miste v Evrope. Na cernomorskem pobrezi se provozuje rybolov a i v Dunaji se lovi jeseterovite ryby.
V Bulharsku prevazuje doprava zeleznicni, statem prochazi mezinarodni trat z Jugoslavie pres Sofii a Plovdiv do Turecka. Rozlozeni zeleznicni site je nerovnomerne, hlavne horske oblasti jsou temer bez zeleznic, silnicni sit se stale rozsiruje. Namorni doprava se soustreduje do Varny ( spojeni s Ruskymi pristavy ) a Burgasu. Pri pobrezi je pestovana sezonni rekreacni plavba.
Obyvatele jsou prevazne slovansti Bulhari ( 90 % ), pisici cyrilici. V mensine zde ziji Turci, Romove a Armeni. Pres vzrustajici priliv obyvatel do prumyslovych stredisek stale zustava zdacna cast obyvatel v zemedelskych oblastech.
Hlavni mesto Sofie ( osidlene jiz v antickych dobach ) lezi v jihozapadni casti statu. Je politickym prumyslovym a kulturnim centrem zeme. Primo nad mestem se vypina 2 290 m vysoka Vitosa ( takovou pohohu nema zadne evropske hlavni mesto ). Druhym nejvetsim mestem s velkym prumyslem potravinarskym a textilnim je Plovdiv ( 259 000 obyvatel ) na rece Marici. Ve meste z radou orientalnich staveb se kazdorocne konaji veletrhy. Pri cernomorskem pobrezi lezi nejvetsi namorni pristavy s rozsahlym prumyslem - Varna a Burgas. Ricnim pristavem, prumyslovym strediskem a dulezitou dopravni krizovatkou je Ruse ( 160 000 obyvatel ) s dulezitym dunajskym mostem. Historicky raz si zachovava nekdejsi hlavni mesto Tarnovo. Nove vybudovanym mestem je Dimitrovhrad, stredisko tezkeho prumyslu a tezby uhli. Podel pobrezi jsou znama rekreacni a lazenska strediska Balcik, Zlate pisky, Slunecni pobrezi, Nesebar, Sozopol a jina.
Vyvazeji se hlavne zemedelske a tabakove vyrobky, ruzovy olej, vino, lihoviny, konzervarenske zbozi, kozene vyrobky, koberce a rudy. Dovazeji se soroviny a paliva, stroje a strojni zarizeni i nektere druhy spotrebniho zbozi.
